PYLOVÁ ALERGIE ("senná rýma", polinóza)

14.02.2013 16:39

Kýchání, vodnatá rýma, ucpaný nos, svědění a slzení očí. To vše jsou příznaky pylové alergie, tzv. polinózy ("senná rýma" je zažitý, i když poněkud zavádějící název pro sezónní alergickou rýmu. Toto onemocnění je způsobeno alergií nikoli na seno, ale na pylová zrnka). Sezónní pylová alergie je nejrozšířenější alergické onemocnění, kterého výrazně přibývá. V současné době postihuje až pětinu populace. Může vzniknout kdykoliv v průběhu života. Nejčastěji se vyskytuje mezi 15. a 25. rokem, v posledních letech je ale pozorován nástup potíží ve stále nižším věku.

Co je alergie?

Alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému organizmu na látky, tzv. alergeny, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí (tedy nejen pyl, ale také roztoči, některé potraviny apod.). Je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (které se obyčejně v těle vyskytují pouze v malém množství). Když tato protilátka v krvi alergika přijde do styku s daným alergenem, například s pylovým zrnem, aktivuje se a začne mobilizovat zásoby dráždivého mediátoru histaminu, který způsobuje známé příznaky jako kýchání, zarudnutí očí, svědění a řadu dalších. Spektrum projevů alergických reakcí je velmi široké, od banální rýmy až po anafylaktický šok, který může končit i smrtí. Alergií na pyly trpí především dýchací ústrojí. 

Mnohdy k alergické reakci nedojde hned po prvním setkání s alergenem. Často si imunitní systém "uvědomí", že se mu daná látka nelíbí, až po několikátém vystavení dané látce (rostlině atd.). Do té doby to vypadá, že jedinec alergií netrpí.

Alergie je částečně dědičně podmíněná. U dítěte, kde je alergický jeden rodič, je šance na projevení alergie 30%. V případě, že jsou alergici oba z rodičů, bude mít potomek také alergii s 60% pravděpodobností. 

Pylová sezóna

Pylovou sezónu můžeme v našich podmínkách rozdělit na tři období, kdy v každém z nich převládá jiná skupina alergenů. Nejčastějšími původci alergií jsou pyly dřevin (např. bříza, olše, jasan, dub), trav (nejč. jílek, bojínek, srha), obilí a bylin (pelyněk, pampeliška a další).

Časné jarní období, kdy se v ovzduší vyskytuje zejména pyl dřevin.

Druhá poloviny jara až první polovina léta s převahou pylu travin a obilovin.

Období vrcholícího léta a časného podzimu, ve kterém je hlavní alergizující složkou ovzduší pyl bylin.

 

Příznaky – alergie na pylová zrna může způsobit:

Zánět spojivek: pylová zrna se mohou snadno dostat do očí, kde způsobůjí zánět spojivky se svěděním, zčervenáním a slzením očí. Zvýšená tvorba slz je snahou oka vymýt dráždivou látku. Slzy se spolu s cizorodými částicemi shromažďují ve vnitřním koutku oka, který si postižený bezděčně mne ve snaze zbavit se svědění. Tím ovšem dochází k ještě většímu dráždění oka a tím pádem k silnějšímu svědění.

Rýma: nejdůležitější funkcí nosu je filtrovat vzduch, aby byly ochráněny plíce. Podráždění nosní sliznice může okamžitě vést ke kýchání, typicky k salvě několika kýchnutí za sebou. Svědění v ústech je důsledkem zavlečení pylových zrn z dýchacích cest přes nosohltan do ústní dutiny. Často se objevuje i svědění uší, jehož příčinou ale není pyl ze zevního prostředí, nýbrž nervové propojení zadní stěny nosohltanu s uchem.

Nosní sliznice normálně produkuje lepkavý hlen, který pomáhá udržet nosní dírky v čistotě. Při alergické reakci na pyl dochází ke zvýšení nosní sekrece - vodnaté tekutiny, která volně vytéká, takže postižený neustále popotahuje a posmrkává. Naopak úplné ucpání nosu vede k bolestem hlavy, poruchám spánku a dýchání ústy.

Kopřivka, ekzém: zarudlá, svědivá ložiska kůže na tvářích, pokožce hlavy, podkolenních a loketních jamkách.

Průduškové astma: hvízdavé dýchání, pocit dušnosti, kašel či noční a ponámahové dechové obtíže.

Všechny tyto příznaky mohou být provázeny spánkovými potížemi a pocitem únavy.

 

Léčba

Hlavní zásadou je odstranění alergenu: po stanovení diagnózy a určení příčiny je prvním úkolem vyloučení nebo omezení kontaktu s alergenem.

Protialergické léky

Úlevové léky (některé volně prodejné):

dekongestiva, která snižují otok nosní sliznice, neléčí ale příčinu - např. Olynth, Otrivin, Nasivin, Sanorin aj.

antihistaminika blokující účinek histaminu - např. Zyrtec, Zodac a další, včetně lokálních sprejů a kapek (Livostin, Allergodil aj.)

léky, které uvolňují průdušky zúžené při astmatických záchvatech (nejč. inhalátory - Atrovent N, Berodual N, Symbicort aj.)

Léky s protizánětlivým účinkem působí preventivně, léčí alergický zánět:

kortikosteroidy - v inhalační formě mají minimální nežádoucí účinky, používají se i jako nosní spreje (Symbicort, Pulmicort; Beclomet spr., Nasofan spr., Avamys spr. atd)

antileukotrieny blokující látky, které se při alergické reakci tvoří a produkují je i buňky zánětu (Singulair aj.)

stabilizátory žírných buněk bránící "vylití" histaminu a jeho působení (Nalcrom, Zaditen)

moderní antihistaminika s imunomodulačním účinkem (Xyzal, Aerius)

Imunoterapie alergenovými vakcínami (např. Staloral) - formou injekcí či kapek je pacientovi podáváno postupně se zvyšující množství upraveného alergenu. Cílem je vyvolat stav tolerance organismu nemocného vůči alergenu. Jedná se o dlouhodobou léčbu, jejíž účinnost je za ideálních podmínek, mezi které patří v neposlední řadě spolupráce pacienta, kolem 80%.

Doporučená opatření pro úpravu domácího prostředí a používání vhodných produktů

  • sledovat kdy a kde se objevují potíže (důležité pro stanovení a upřesnění diagnózy i pro vedení léčby)
  • omezit vycházky z domu za slunečných a větrných dnů (nejvhodnější částí dne pro pohyb mimo domov je časné ráno, naopak maximum pylů bývá v ovzduší kolem poledne)
  • pro vycházky využít déšť či doby těsně po dešti, kdy je v ovzduší minimální množství pylu
  • vyhýbat se okraji lesa fungujícímu jako filtr, ve kterém se koncentruje pyl (naopak uvnitř lesa bývá pylu velmi málo)
  • pobývat u vodních ploch (raději s písečnými nebo kamenitými okraji, nikoli se zatravněnými břehy)
  • při jízdě autem nevětrat oknem, pořídit si vzduchový filtr
  • zamezit účasti alergických dětí na školních brigádách na poli či sběru léčivých rostlin
  • osprchovat se, umývat vlasy před spaním
  • převlékat se mimo obytnou plochu, např. v předsíni, oblečení měnit častěji, použitý oděv izolovat
  • nesušit prádlo venku
  • dočasně omezit dráždění očí a dýchacích cest oční kosmetikou, čistícími prostředky, vyhýbat se pachům, výparům, kouři, prašnému prostředí
  • pravidelně sledovat informace o průběhu pylové sezóny a podle možností vycestovat v kritickém období do klimaticky výhodnějšího prostředí (doporučuje se pobyt na horách či u moře)

Kontakt

Lékárna Akát Kubíčkova 6, Brno 635 00
Provozní doba:
Po-Pa 7:30 - 18:00
So 8:30 - 11:30
Tel.: 546 212 994 lek.akat@volny.cz